Pálte s reklamami do análneho otvoru!!!

pokračování Doučování

18. července 2008 v 17:22 | Zuziky |  →Stories na pokračování←
Takže, našel se člověk co by chtěl pokračovat a z toho mám vážně radost! :) Pokračování mojí a vlastně i jajami story Doučování najdete na blogu, který vede ♥♥GrEGOorkA deEAd AnGel♥♥.
Z.
 

end

11. července 2008 v 13:31 | Zuziky |  →About blog & authors←
Lidi, po dlouhý době jsem se sem zase podívala. Páni, ale to je vážně doba!!! .. Takových změn tady. Je skvělý, že se toho pořád držíte a píšete a píšete.. a příbývaj nový autoři. Ale nejvíc obdivuju ty, kteří zůstali a pořád přichází s novými nápady. Nebudu radši jmenovat, je vás dost a určitě bych na někoho zapomněla. Tak, moje kecy vás tu už otravovat nebudou, jen mi tak nějak došlo, že to je něco přes rok, co jsem tu aktivně psala a strašně mě to bavilo. Jenže za tu dobu se změnilo tak moc věcí, že bych to už ani nebyla já kdo by to psal. Mám pocit, že jsem teď úplně někdo jinej. Takže všechny moje rozepsaný povídky (a že je jich sakra dost, až se stydim) teď opravdu pokračovat nebudou a pochybuju, že se k nim vůbec někdy ještě dostanu. Jestli teda máte někdo zájem napsat k nějaký z nich pokračování na svoje blogy, klidně pište. Já je nedopíšu a o nějaký tady byl zájem a on by se určitě našel autor, co by je napsal líp než já. A nebo tu prostě budou pořád, nedopsaný. Je to na vás, na mě už vážně ne, já končím. Definitivně. Jo, ještě jsem chtěla poděkovat Drusyl jak to tu drží, bez ní by to tu už vůbec nežilo. Takže, patří Ti opravdu velikej dík!!! A taky děkuju všem, co tak věrně četli moje povídky a čekali na pokračování. Těm taky patří největší omluva... A koukám, že sem přispívají i další lidi, bohužel nevim ty přezdívky, omlouvám se, ale děkuju vám taky. Tak už jen přeju tomuhle blogu další měsíce života, další komentáře, nový čtenáře a hodně štěstí. Mějte se lidičky!!!!!!! ;)
Z.

Deň za dňom 9

13. června 2008 v 22:47 | Maruška |  →Stories na pokračování←
Posledný diel... a co k tomu dodať? len to, že veľmi ďakujem za komentáre , su važne povzbudzujúce. A som rada, že sa vám to páčilo. Nebolo to síce nič extra ale snažila som sa...
 


Deň za dňom 8

10. června 2008 v 18:19 | Maruška |  →Stories na pokračování←
Neviem prečo ale mam taký zlý pocit, že sa vám to nepáci...ale mozno je to len zlý pocit. Má to už len asi jednu časť. A koniec. Aj s mojím písaním. Nie že by sa mi nechcelo ale nebudem doma celé prázdniny.

Gerard Way

Dychtivo ma pritlačil na posteľ. Jeho krásne oči na mňa nežne hľadeli a ja som pocítil vlnu vzrušenia. Pomaly sa naklonil. Dráždivo vystrčil jazyk. Keď mi ním prešiel po dolnej pere, musel som zalapať po dychu. Nedočkavo sa zatriasol a ja som sa nedokázal ubrániť úsmevu. Vedel, že to mám rád. Vedel... spomínal... chcel milovať.
Pristúpil som na jeho hru. Koketne som pootvoril ústa, čím som odstránil poslednú prekážku a jeho jazyk mi pomaly vkĺzol dovnútra. Keď sa mu podarilo nájsť tie dôverne známe miesta, začal ma ním štekliť po šiji. Nevydržal som jeho nežné dráždenie a z hrdla sa mi vydral hlasný ston. Potichu sa zasmial. Bolo to neznesiteľné, potreboval som viac. Potreboval som cítiť jeho nahé telo, ochutnávať jeho teplé pery, nechať sa unášať jeho nežnými dotykmi. Potreboval som to ako soľ... ihneď... okamžite... teraz... Rukou som vošiel do jeho vlasov a na pery mu vtisol dravý bozk. Svetlými pramienkami ma pošteklil na obnaženej hrudi - ani neviem, kedy sa mu podarilo zbaviť ma trička - a jeho oči sa tajomne zaleskli.
-"Gerard..." vzdychol.

Deň za dňom 7

4. června 2008 v 19:47 | Maruška |  →Stories na pokračování←
Frank Iero
Dá sa žiť bez sexu? Zaručene nie, pretože je neodlúčiteľnou súčasťou dnešného chaotického života. Robí sa to v podstate všade: na záchodoch, v parkoch, na letiskách, alebo v taxíkoch, poznám pár prípadov, kedy si to rozdávali dokonca i v triedach, a to napriek riziku, že tam mohol kedykoľvek niekto vtrhnúť. Ide o druh pôžitku, ktorý sa dá dopriať vždy, všade, bez ohľadu na cenu, či partnera. A čo tak sex na jednu noc? Žiadny problém. Lepšie strávenú chvíľu rozkoše by si človek nevedel predstaviť. Ibaže vyspať sa so svojím priateľom dá oveľa viac námahy, ako pretiahnuť niečie dievča.

Deň za dňom 6

30. května 2008 v 16:32 | Maruška |  →Stories na pokračování←
Ďalšia čast... tiež trocha krátka... nehnevajte sa.

Gerard Way

Jeho vlhký jazyk ma pošteklil na perách. Chcel som niečo poznamenať, zastaviť celé nedorozumenie. Akonáhle som potvoril ústa, jeho červený priateľ našiel štrbinu, ktorú potreboval a začal sa mi pomaly zvíjať v ústnej dutine. Páčilo sa mi to. Bolo to také vzrušujúce, arogantné a necitlivé zároveň. Nechal som sa strhnúť vášňou. Všetky tie dychtivé bozky som mu razom vracal naspäť. Očividne bol s mojou reakciou spokojný, pretože intenzita jeho dravosti sa začala stupňovať.

Deň za dňom 5

25. května 2008 v 19:25 | Maruška |  →Jednorázové stories←
Tentokrát trocha dlhšia časť. Užite si ju.

Bert McCracken

Zelené oči na mňa škaredo zazerali. Sršal z nich hnev, znechutenie i značné rozčúlenie. Pobavene som si ho premeral. Roztrapatené vlasy, udýchaná tvár, špinavé tričko, pár škrabancov na nohách i rukách a odhodlanie zniesť ma zo sveta. Venoval som mu jeden arogantný úsmev, aby som mu definitívne potvrdil, že mi je ukradnutý a odkopol som loptu von z ihriska.
-"Debil!" precedil cez zovreté zuby a odkráčal preč.

Deň za dňom 4

22. května 2008 v 18:38 | Maruška |  →Stories na pokračování←

Frank Iero

Zaspal. Jeho pokojný dych dvíhal vyšportovanú hruď hore a dole v pravidelných intervaloch. Ruky si schoval pod neforemný vankúš, na ktorom si pokojne ležala jeho príťažlivá tvár. Plné pery v rozkošnom úsmeve ma dráždivo hypnotizovali. Nechcel som ho zobudiť, ale ten pocit po sladkastej chuti jeho jazyka ma nesmierne priťahoval. Všetko, dokonca i jeho telo rozvalené na pokrčených prikrývkach, volalo po vášni. Pomaly som sa posadil, naklonil sa k jeho uchu a jemne ho pobozkal. Nič. Žiadna reakcia. Rád sa so mnou zahrával. Prijal som teda jeho výzvu. Víťaz berie všetko.

Niečo sa končí a niečo začína...

19. května 2008 v 19:46 | Maruška |  →Jednorázové stories←
Opäť...krátka jednorázovka, je to dosť krátke. Nič moc... ale chcela som to tu da.
Tak to tu máte... :D

Deň za dňom 3

17. května 2008 v 20:05 | Maruška |  →Stories na pokračování←
Nový diel. Tento však nadvezuje na prvý...len aby ste pochopili...
trocha blbo som to napisala...

Gerard Way

Keď mi dovolil nadýchnuť sa, kovové zvonenie hlasno oznamovalo začiatok poslednej hodiny. Hodil po mne sklamaný pohľad, ktorým vyvolal novú vlnu vzrušenia. Nedalo sa jej odolať. Pár minút meškania nikoho nezabije. Posledné bozky, posledné objatie, päť minút meškania. Jemu sa to prepečie, veď je Bohom tejto školy, ale moja maličkosť v ničom poriadne nevyniká, takže dosť často prechádza na pretras medzi učiteľmi.
Vzal som si to priamo cez dvor. Je to najrýchlejší spôsob, akým sa dostať čo najskôr do triedy. Jedinú obchádzku tvoril veľký strom, ktorý si trónil uprostred nášho skvostného školského dvora. Inak bola cesta voľná. Teda dovtedy, kým sa spoza stromu nevynorila malá uslzená brunetka. Zrážke sa nedalo zabrániť.

Kam dál